Slunce hezky hřálo a v Konoze byl den EKOLOGIE. Všichni se tedy zapájeli do sbírání odpadků, sádzení stromků a já nevím co všechno jěště. Ovšem v naší škole se pořád učilo. Jako každý den jsme přišli trvdnout do školy, zatím co ostatní obyvatelé malé vesničky pobíhali venku a užívali si jarního dne.
".....druhá odmocnina se ........" Kakashi-sensei si vůbec nevšímal našich znuděních a otrávených výrazů a dále jsi vysvětloval matiku. Naruto a Kiba si hádzeli papírky, Ino a Hinata plánovali něco na večer, zatím co Karin tahala Sakuru za vlasy. Já jsem přemýšlela, nad tím, co si asi Neji myslí že si já myslím že jsi on myslí že se musíme učit. Konečně sensei odešel ze třídy a všichni si vydechli. Ale Anko-sensei vtrhla do třídy se slovy že nám musí sebrat přestávku,protože máme hodně učiva na dobírání. To už ale bylo vážně moc! Naruto se skolnil nad papírem a něco psal. Pak se otočil s papírem v ruce, a protože seděl v první lavici všichni mohli vidět velký nápis "To stačilo! Jdeme ven!" Shino odložil knížku a Naruto nastavil ruku, aby jsme ji dobře viděli a odpočítával. Pět, čtyři, tři, dva. "Jdeme!!" zařval a všichni se rozběhli ke dveřím. Naše odhodlání nemohlo nic odradit, ani Anko která házela křídy po každém, kto se dotkl kličky. Lee to napětí nevydržel, zvolil rychlejší způsob, jak se dostat ven. Nadšený otevřel okno a skočil cez něj. Jediný problém byl v tom že naše třída je ve druhém patře.... Vyvalili jsme se na chdbu a mířili k nouzovému východu. Cestou jsme zrámovali ředitelku Tsunade a utrpěli ztráty v podobě Hinaty, která se potkla o hŕbu papírů co leželi na zemi vedle Tsunade. My se ale nevdávali! Pokračovali jsme dál za slobodou. Dostali jsme se ven, přeběhli přes Leeho, spamatávajícího se z pádu z výškové budovy a hnali se co nejdál od školy. Zastali jsme před Ichiraku, malém obchůdku s ramenem.
"Jo dokázali jsme to!" Sasuke se nezvyčejně zapájel.
"Heh já si jdu zdřímnout. Tak zatím." Shikamaru kývnul rukou a odešel.
"Tak mohli bychom jít někam nakupovat a..." Ino nedokončila větu, když se za námi najednou hlanala horda učitelů a medzi nimi samozřejmně naše ředitelka s velkou modřinou na zádech. A ... rukojmí-Hinata. V panice jsem vzala Ino za ruku a běžela pryč. Shiho a Juugo zavřeli oči modleli se. Zbytek se rozprchl do okolí a učitelé za nimi. "TenTen! Támhle na střechu!" kývla na mně Ino a už jsme šplhali po řebříku. Zadýchané jsme si lehli na stěchu a sledovali jestli za námi někdo nepůjde. Popřed budovu, které stěchu jsme osídlili běžel Iruka-sensei a před ním Choji. Chvíli jsem sledovala Chojiho jedinečný běžecký styl, až jsem na to přišla. "Hele, on se kutálí!"
Najednou něco tiše prasklo a já se propadla do nejakého křoví. Ino sem samozřejmně stáhla s sebou. Lidi vmístnosti si ničeho moc nevšimli. Bylo tam vlhko a já si narazila zadek na skalkách které byli všude spolu s rostlinami. WTF?! Pánské lázně! Přikrčili jsme se a čekali. Tady nás aspoň nikdo nebude hledat. Voda se po chvíly začala zbarvovat do krvavo červené. "Já myslela že jsou tady jenom chlapi" šeptala Ino. Rudá barva ale očividně upoutala pozornost. Skupinka chlápků sledovala proud krve ven z vody, ke skále, služící jako náš ůkryt, až k mému nosu. Zrazu na mne spoza skály vykouknul Yamata-taicho! Schmatla jsem Ino a upalovala k východu.
Vyběhli jsme ven a naproti nám už hlídkovala Anko. Ryhle jsme se napchali jsme se do velké uzavřené nádoby na odpadky, přistavené kvůly dni ekologie, k nějaké divně tvarované růžové věci schoulené v rohu. "Eeeeeee?! ..... eh.... ahoj Sakuro.." řekla jsem té růžové neforemné věci, která se předtím nejavila jako živá, napozdrav. "Psssssssst!" okřikla mně, ale to už bylo pozdě. Do nádoby proniklo cez otevřený poklop světlo a děsvý, škodoradostný výraz Anko už předpovídal peklo, které čekalo jak na mne, tak na mé spolupachatele.. totiž spolužáky.
NEKRADU články,takže zdroj je tady ↑↑
Omlouvám se jestli to shannaroo-chan vadí,ale je to tak hustý že sem to sem prostě MUSELA dát!























