Zoufale se rozhlížel okolo sebe. Obrátil se na ni. V její tváři byl kamenný výraz a oči jí tupě hleděly do dáli. V jejím nitru se však odehrával boj. Stejně tomu bylo u blonďatého chlapce, který, narozdíl od Sakury, měl ve tváři zkroušený výraz. Byl to jejich přítel, ale zradil. Zradil a pokusil se je zabít. Zabíjí snad přítel? Dělá tohle přítel?
Sasuke zkormouceně hleděl před sebe. Pak se však, v poslední zoufalé snaze, otočil na svého senseie. Z Kakashiho vyzařoval smutek. Smutek nad tím, že tomu nedokázal zabránit, že selhal. Selhal a odsoudil tak slavný klan Uchihů k záhubě. Záhubě, která se blíží… Vedle stojící Yamato mu položil ruku na rameno.
Říká se, že před smrtí vám přeběhne celý život před očima. Ano… Jemu před očima přeběhl celý jeho krátký, zpackaný život. Život, který zasvětil pomstě. Pomstě, kterou vykonal a kvůli které přišel o přátele. Přátele, které se ještě k tomu pokusil zabít. Zabít… Zabil tolik lidí… lidé kvůli němu umírali… umírali, protože mu celou mysl ochromila touha po moci. Moci, díky které zabil člověka, jemuž na něm záleželo… Omlouvám se, Itachi…
Cítil, že se jeho konec blíží. Ve smrtelné hrůze sevřel do ruky lem svého pláště. Pláště černé barvy s červenými mraky.
Mraky, které se kupily na obloze, zvěstovali déšť. Déšť… déšť krve a zoufalství… smutku… a spravedlnosti.
Opravdu. Svist. Dopad. Výkřik. Krev. Konec. Opravdu?
Sasuke zkormouceně hleděl před sebe. Pak se však, v poslední zoufalé snaze, otočil na svého senseie. Z Kakashiho vyzařoval smutek. Smutek nad tím, že tomu nedokázal zabránit, že selhal. Selhal a odsoudil tak slavný klan Uchihů k záhubě. Záhubě, která se blíží… Vedle stojící Yamato mu položil ruku na rameno.
Říká se, že před smrtí vám přeběhne celý život před očima. Ano… Jemu před očima přeběhl celý jeho krátký, zpackaný život. Život, který zasvětil pomstě. Pomstě, kterou vykonal a kvůli které přišel o přátele. Přátele, které se ještě k tomu pokusil zabít. Zabít… Zabil tolik lidí… lidé kvůli němu umírali… umírali, protože mu celou mysl ochromila touha po moci. Moci, díky které zabil člověka, jemuž na něm záleželo… Omlouvám se, Itachi…
Cítil, že se jeho konec blíží. Ve smrtelné hrůze sevřel do ruky lem svého pláště. Pláště černé barvy s červenými mraky.
Mraky, které se kupily na obloze, zvěstovali déšť. Déšť… déšť krve a zoufalství… smutku… a spravedlnosti.
Opravdu. Svist. Dopad. Výkřik. Krev. Konec. Opravdu?























